Když bylo v roce 1992 rozhodnuto, že stát tuto památku vykoupí od rodiny Barchánků, nebyla Rychta zdaleka tím, čím je dnes. Vzácná usedlost během času utrpěla a svůj lesk získala zpátky až náročnou památkovou obnovou, jejímž iniciátorem byl právě Luboš. Svou neúnavnou pílí a láskou během let z rychty vybudoval příkladnou památku lidové architektury ve správě Národního památkového ústavu. Díky jeho neutuchajícímu nadšení a zápalu pro statek se budou těšit z památky i další generace.

Díky Lubošovi Vokounovi získalo Křivoklátsko jednu ze svých perel, kterou se může pyšnit právě Zbečno, které tolik miloval. Bude nám všem chybět jako kolega, kamarád a hospodář, jehož čerstvě upečený voňavý chléb se stal doslova legendou. 

Bude nám ctí, pokračovat ve Tvém díle.